Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Článek psaný krví (Českých drah)

15. 12. 2016 11:52:34
Bizarní název pro článek? Vůbec ne! Některá dobrodružství lze prostě a jednoduše zažít. Ne zprostředkovaně u domaciho kina s pivečkem a zdraví ohrožujícím občerstvením, ale za bileho dne, předpolednem!

Navštívil jsem pracovně Sedlčany. Vše, co jsem měl v úmyslu vyřídit se mi podařilo uskutečnit k mé spokojenosti. Nejsem typ člověka vyčkavajícího obvykle na dopravní spojení v předstihu několika, co i krátkých minut, patřím, i když ne k dobíhačům, tak určitě k těm cestujícím, důstojně přicházejícím na zastávku, nádraží, přesně v čas umožňujícím zažívat ten k cestování pro mne patřící adrenalinový pocit z otázky: vyjde to, nevyjde? Jak správně tuto situaci řešil Josef Švejk, s dalším pivkem, svět se nezboří a něco určitě pojede.

Dnes jsem ovšem, asi za to mohlo nevlídné počasí, učinil vyjímkou. Dorazil jsem na nádraží Sedlčanky dřív, než mám ve zvyku...

Paní u výdejního okénka, po vyslechnutí mé poptávky, něco naťukala do písmen klávesnice počítače. Obrazovka tohoto moudrého přístroje však zřejmě nereagovala v potřebné kvalitě, na co paní v erárním stejnokroji odpověděla opětovnou komunikací s přístrojem, který však potřebné informace odmítal podat... Na to konto pracovnice Českých drah popošla několik kroků tempem opatrného houbaře rozvažným krokem se snažícího najít hledané plody své pochůzky, zašmátrala v jakési kabelce, z ní vytáhla a prohledala malé pouzdříčko ukryvající zřejmě šém k ovládání neposlušného přístroje a po několika chvílích vytáhla onu moderní pomůcku dnešních dní a moderní doby... Kartičku! Tu, opět velice obřadně, a náležitě pomalu, přiložila k nějaké kouzelné destičce, po čemž začala obrazovka monitoru vykazovat náznaky pracovního procesu mnou tolik očekávaného. Čas, i když ho, jak se mi nesprávně zdálo, mělo být dost i na pěší překonání potřebné vzdálenosti do cíle mé cesty, rychle ubihal, no obrazovka bedny stále požadovala čas, který paní pokladní využila, velice správně, nemrhala fondem pracovní doby, k úklidu kabelky, a nějakého šuplíku plechové skříňky, všechno v tempu patřícím ani ne tak k předvánočnímu napětí, spíše k teplému letnímu, prázdninovému nedělnímu odpoledni, krátce po vydatném obědě ve stínu pergoly... Se mnou, jako zákazníkem tato dobrá žena neprohodila ani větu vysvětlující komunikace s převahou profesionála, který má věci pod kontrolou i když se to mě, jako neznalému amatérovi, může zdát nepatřičné...

Poté, uběhlo opět několik chvilek, ve kterých jsem uvažoval o možnosti nákupu v nedaleké prodejně různého zboží, jsme se dočkal k dopravě mě opravňujícího dokladu v podobě cestovniho lístku, pěkně vytvořeného, přesně kvalitou odpovidajicímu délce jeho zpracovávání.

Rozhodl jsem se odpovědět taky důstojně a to ve formě důležitého přehrabávání se ve své nekonvenční peněžence, ve které se těžko vyznám i po dlouholetém používání, no pracovnici jsem k úžasu ani reakci nepřinutil, asi tak, jako před chvílí moje objednávka...

Vystupuju tedy schůdky do vagonu, beru za kliku dveří vozu a ejhle...

Nádražácký Bůh určitě existuje! Klika dveří opatřená ve své horní části jakýmsi šroubkem se mi mstí za mé necitlivé jednání na pokladně...

Pícha me jak jehla do bříška palce ruky a ja tudíž už vím, že jsem se provinil! Psaní tohoto článku je tedy pečetěn krví na ploše displaye mého tabletu...

A já už vim, že: příště po dlouhém čekání u různých okének a pokladen projevím více emaptie a nebudu zdržovat jedním zákazníkem zatížený personál zdlouhavým placením...

Autor: Ján Sliacky | čtvrtek 15.12.2016 11:52 | karma článku: 15.50 | přečteno: 648x

Další články blogera

Ján Sliacky

České dráhy - Ondřej Sekora - Kocourkov a ceny podle poryvů větru...?!

Národní dopravce je tajůplnou organizací. Jeho služby využívám rád, no některé jeho kroky se mi zdají být záhadnými...

3.4.2017 v 22:48 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 729 | Diskuse

Ján Sliacky

Německá Arriva kvalita pro české pepíky II.

Jízdné čím dále tím dražší, kvalita služby nevalná, konkurenční prostředí ji pozvednout nedokáže ani náhodou. Drobnosti všedních dnů ovlivňující naše, tedy můj určitě, životy. Ne nějaká islámská krize či brexit...

29.3.2017 v 20:34 | Karma článku: 18.78 | Přečteno: 1153 | Diskuse

Ján Sliacky

Zeman - raubíř nebo férový chlap?

Velké osobnosti provokují. Malé se drží zpátky. Neznamená to, že ty viditelné musí zastávat správné názory a neviditelní nutně špatné...

21.3.2017 v 8:49 | Karma článku: 12.80 | Přečteno: 448 |

Ján Sliacky

Jak dohonit stín?

Cyklistika, klasické lyžování, atletika. A v budoucnu možná jiné disciplíny sportu na tapetě mravokárců. Je to jako snaha honit vlastní stín. Můžeš se mu přiblížit, třeba se ti zdá, že se ho dotýkáš...

14.1.2017 v 13:37 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 183 |

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Zpověď až na samotnou dřeň.

Vrcholový fotbal je dnes, pokud se týmu daří i v Evropských pohárech, zlaté prasátko. Tomu odpovídají i milionové odměny za účast v pohárech. Hráči na to v mnoha případech nejsou připraveni a je snadné překročit hranici.

24.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Pro koho jsou víceletá gymnázia?

Příslušné instituce se stále častěji zamýšlejí nad samou podstatou víceletých gymnázií. Masivní odchod chytrých dětí ze základních škol, „kastování“ dětí, zhoršující se výsledky – to vše vyvolává diskuse.

24.11.2017 v 19:11 | Karma článku: 20.70 | Přečteno: 692 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Nahustit pneumatiky v Ústí nad Labem? Úkol téměř nadlidský!

Možná to znáte sami. Máte malý problém a myslíte si, že to rychle vyřešíte. Ale ono se to prostě nějak zadrhne, nebo co. A jak z toho pak ven?! Tak tohle potkalo mého přítele s kompresorem v Ústí nad Labem...

24.11.2017 v 19:02 | Karma článku: 15.43 | Přečteno: 413 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K masakru na Sinaji

O hrůzostrašném teroristickém útoku v sinajském městě Bir Al Abd jsem se dozvěděl za zvláštních okolností. Přišel k nám po vyučování desetiletý vnuk Tom, s nímž už léta jezdíme do Egypta na dovolenou.

24.11.2017 v 18:23 | Karma článku: 20.75 | Přečteno: 568 | Diskuse

Alena Kulhavá

Co je úplným odevzdáním se smrti na konci života? Jaký vztah to má se smyslem lidské

existence? Jde to vůbec dohromady? Co můžeme vědět o tom, co je po smrti a co jsou jen různé koncepce? Jak se můžete dotknout vlastní připoutanosti a vztahu ke smrti? I nečekanost smrti podporuje dobrý život. Jak?

24.11.2017 v 17:55 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 243 |
Počet článků 78 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 653


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.